|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Možný vliv patogenů na fitness vybraných druhů kachen
Langrová, Anna ; Votýpka, Jan (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
V letech 2007-2009 bylo odchyceno celkem 76 ptáků, především hnízdících samic. Ptáci byli vyšetřeni na přítomnost virů ptačí chřipky a protilátek proti těmto virům, dále na přítomnost bakterií Borrelia burgdorferi s. l. a Anaplasma phagocytophilum a prvoka Leucocytozoon simondi v krvi a také na přítomnost vývojových stádií střevních parazitů v trusu. Ve 4 případech byly izolovány viry ptačí chřipky a více než 80% vyšetřených ptáků bylo pozitivních na protilátky. Bakterie B. burgdorferi s. l. a A. phagocytophilum byly nalezeny ve 2 a v 1 případě. Prvok L. simondi nebyl v krevních roztěrech vyšetřovaných ptáků detekován. Ze vzorků trusu byly izolovány cysty rodů Eimeria a Tyzzeria a vajíčka rodů Capillaria, Amidostomum a Echinuria. Pro průkazné výsledky statistických analýz byly získané soubory dat nedostatečné.
|
host ::
RSS.